Tahle píseň tu prostě musela být… Život je občas… všechno se mi lepí na paty jako smůla, všechno je na draka a šéf v práci otravný jako osina v zadku. "Byla tu jedna píseň Jaroslava Nohavici se stejným názvem (jeho tvorbu mám opravdu rád), a proto jsem k tomuto titulu napsal něco ze svého vlastního života…

Lyrics

Já vstanu ráno, no spíš se zvednu,
V zrcadle vidím tu pravou bídu
Vlasy jak sláma, kruhy jak panda,
snídani nestíhám – no to je sranda!

V práci to bouchá, šéf zase řve,
že prý mě platí – no ale kde?!
Kafe je studený, počítač pípá,
všechno se sype a svět se mi hýbá.

Na oběd běžím jak sprinter v Riu,
čekám tu frontu až někam k Brnu.
Polívka vylitá, řízek mi spad,
holt asi dneska nemám ten hlad.

Večer si říkám – tak aspoň klid,
sednu si k telce, dám nohy v klín.
Jenže hned zvoní účetní Květa –
prý dluhy a daně… no, sakra světa!

Až to se mnou sekne, ať aspoň vím,
že život byl show a že byl dost prim.
Tak prosím, až půjdu, mě nechte v klidu,
a ne že mi v nebi zas dají bídu!